Dar

9. června 2015 v 17:58 | Luky |  nitrospyt
Lidé mi většinou říkají, že by se bez zraku zbláznili, protože by byli bezradní, ztracení a neuměli by se orientovat. A já bych si přál, aby věděli, že to, co mi nejvíc chybí, je něco, čím většina z nich plýtvá jako něčím nudně obyčejným. Je to dívání samotné, pozorování, hledění a hlavně úžas nad věcmi kolem. To mi chybí.

Jako malé dítě jsem hltal očima doslova každý kamínek a každou rostlinku, odpočítával jsem očima cihly ve zdi a oceňoval drobné vady, zhlížel jsem se ve vodě, která zrovna napršela do sudu na zahradě a představoval si, že jsem uvnitř- v jakémsi rozsáhlém vodním sudovém světě. Vstřebával jsem do sebe barvy, jako když skočíte oblečení do vody a promoknete až na kost... tak snadno se do mě barvy nořily a probouzely ve mě silné pocity, snad až neúnosně silné. Jednou jsem na pískovišti u babiččina domku vyhrabal nádherně červené kamínky. Měly narůžovělý sladký odstín, který sytil mou dětskou duši vlídností. V tu chvíli nebylo nic, nic než hlubiny mé duše a ta barva. Na tom samém dvorku opodál každé jaro rostly celé koberce pampelišek. A já se na ně díval a zdálo se mi, že jsou příjemně teplé a dokonale nevinné. A ta nevinnost jako by skrývala jakousi sílu a odolnost, přestože člověk se kdykoli může sehnout a utrhnout jich celý trs. Měli jsme doma takový prosklený sekretář, celý černý, jen stěny uvnitř byly světle hnědé. Vnitřní přihrádku podepírala úzká dřevěná nožička. Já jsem s oblibou do toho sekretáře strkal hlavu a díval se na vše z těsné blízkosti a díky mé obvyklé tendenci nechat se dokonale pohltit tím, co jsem pozoroval, jsem měl zase dojem, že jsem v divném skelném, hrníčkovém světě, který tak překypuje tou hnědou dřevitostí, že mě skoro nasytila. A náhle to nebyl těsný sekretář, ale ohromný sál s mnoha sloupy, které vypadaly úplně jako ty nožičky, co podpírali poličku, jen stokrát zvětšené. Jak jsem si tehdy přál v tom vysněném světě zůstat... Když pak v televizi běžel nějaký koncert, zdálo se mi, že v tom sále, kde koncert probíhal, to vypadá úplně jako v mém divném "dřevosvětě".

A tyhle věci mi zoufale chybí, mnohem víc než možnost řídit auto, dívat se na televizi nebo lítat po supermarketech. Většina z tak zvaně normálních lidí vládne tím úžasným darem dívání se a zahazují ho jako posmrkaný kapesník. Je škoda, že tak málo lidí dojme pohled na Měsíc nebo na sněhobílou růži a málokoho naplní radostí barevný koncert spadaného listí. Lidé nejsou šťastní a stále něco chtějí. Neslyším skoro nikoho vyprávět o květinách, o zapadajícím Slunci, o pampeliškách nebo sněhových vločkách, spíš slyším o penězích, kariéře, počítačích a vůbec o tom, co se dá nějak zužitkovat. Kdo ví, možná já jsem přišel o zrak, abych si toho všeho vážil, ale vám stačí jen trochu zpozornět. Nemusíte si propíchnout oko jako kdysi já, vám stačí dívat se pozorně kolem sebe.
 


Komentáře

1 Verča | E-mail | Web | 17. června 2015 v 21:06 | Reagovat

A já si tak říkám, jaká bych asi byla, kdybych viděla. Myslím, že bych zrakem plýtvala stejně jako spousta lidí, o nichž tady píšeš. Díky tomu, že nevidím, si však vychutnávám věci daleko intenzivněji, díky tomu jsem doslova nucena víc zapojovat intuici, což bych třeba jako vidící toliko nemusela... a to by byla škoda. Jasně, že to nemyslím tak, že vidět je hrozný.:-D Jen se nad svou téměř slepotou občas zamýšlím a jsem za ni vděčná, neb vím, proč ji mám.

Hezký článek, díky.:-)

2 fall | Web | 13. září 2015 v 6:28 | Reagovat

Máš pravdu. A pak jsou lidi, kteří to vnímají jako ty, přestože o zrak nepřišli. Chci ti říct, že povídat někomu o tom, jak lidi plýtvaj očima a přitomse kolem sebe vlastně nedívají, je někdy pro vidoucího hodně těžké.

3 Blonďatá holka | Web | 28. října 2015 v 21:40 | Reagovat

Zajímavý článek, myslím, že by si ho mělo přečíst hodně lidí, aby si uvědomili, jak mají vnímat maličkosti okolo sebe. Já osobně miluji barvy a jsem ráda když si je můžu v klidu vychutnat. Nezapomenu si tu krásu i vyfotit samozřejmě :)

4 BenyW | E-mail | 16. ledna 2017 v 22:40 | Reagovat

I found this page on 15th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama