Ulítlá pohádka

26. srpna 2013 v 22:30 | hádě octové |  příběhy
Na kokosovém plácku za domem, žil, byl kdysi brouk. Málokdo si ho vůbec všiml, vždyť to byl také brouk a těch je všude plno, navíc byl, no, řekněme, líný a moc nevycházel z domu. Byl tak líný, že už se o něm po okrajích plácku mezi mravenci vyprávěly vtipy. Ne jednou brouk škvírou v domku zahlédl, jak se hrstka mravenců o něčem dohaduje a pak se svíjejí smíchy jako blázni. Někdy dokonce k nim přisedla kolem letící moucha a smála se s nimi. Brouk se však nad tím jen ušklíbl: "však já vám ukážu, vy jedna žouželi proradná."
Jednoho dne se na plácek zatoulalo koťátko. Bylo celé černé jako uhlí, za to mělo sněhově bílé vousky. Trochu se třáslo, protože bylo mokré a byla mu zima. Chvíli se producírovalo středem plácku, kouklo se doprava, kouklo se doleva, protáhlo se a zase šlo... "píísk!" ozvalo se najednou odkud si z křoví. "To není možné," řeklo si kotě, "co tady písklo?" "Řekla jsem snad písk, ne?!" zavřeštělo cosi v tom křoví. "A co má jako bejt, já jsem náhodou kotě." protáhlo kotě s nonšalancí, "na mě si nemůže jen tak někdo dělat písk, dámo. A kdo vůbec jste?" "Pche!" "Co prosím?" "Pche!" "Jestli já na vás nezavrčím, dámo... já už to umím, maminka mě to učila," kasalo se kotě ješitně. "Ale no pozoor, pán se vytahuje a kroutí ocáskem," posmíval se tenký hlásek v křoví. "Nepřejte si, abych na vás vytáhnul drápek, ženštino, víte, jak to píchne, když vás takové kotě píchne?!" vztekalo se kotě, až se mu třásly vousky. "Chy chy, na to mohu odvětit jedině toto: si mačka, si mačka, si mačka, perfektně urobená, je krajšia i macatá kačka..."Vrrrr... vrrr... vrrrraždaau mňaaaaau!" Černé koťátko začalo vrčet a vystrčilo drápky, vyrazilo do křoví... ale to nemělo dělat. Bylo tam hejno mravenců a ti ho začali štípat a kousat a leptat kyselinou mravenčí, hlava, nehlava. Kotě prskalo, ječelo, kopalo, ale všechno bylo marné. "Mňaaau, co mě štípete, osobo, nechte toho, nebo... mňaaau?! Jste nezdvořilý mravenec, řeknu to na vás psovi, ten vás raaaumňaaau!"
Brouk už se na to nemohl dívat. Stál ve svém broučím příbytku a škvírou pozoroval dění na plácku. To černé koťátko tedy bylo drzé a ješitné, to ano, ale oni ho snad úplně uštípají, můj ty chrobáku... Já du... asi..." To se ví, že se broukovi nechtělo, mravenci jsou poněkud vznětlivý a zle se povede tomu, kdo si to s nimi rozhází, ale přece nakonec okousal okraje škvírky, aby se dalo prolést, a spěchal kotěti na pomoc. Brouk se rychle doplazil na místo rvačky, zacvakal zubisky a všechno stichlo. "To je chroust," zašeptalo pár hlasů v křoví, "ty vole, zdrhejte!" Brouka to dožralo ještě víc, proč do toho tahají jakéhosi vola nebo co? "Bzy!" zařval z plných plic, "bzzyšel zem bzachránit kotě! A kolikrát vám mám vysvětlovat, že nejsem chroubzzt, ale tezzařík, dzzooo?!" "Ach, promiňte, vaše hemživosti, my jsme to popletli, nejste chroust, jak byste mohl, že? Tady kotě je ale hrozně namyšlené, chtělo nás píchnout. Víte, jak to píchne?" "Mravenče, mám ti snad připomenout, jak jsi mi před pěti týdny, když jsi byl ještě larva, drze vlezl do spíže a ožužlával tam mouchu od oběda? A zlomil jsem ti snad tykadlo? Nezlomil. Tak koukej mazzzzat, nebo si promluvím s mravenčí královnou. Bzooo!" Mravenci pdo tou hrozbou a ze strachu z hromského bzukotu nechali kotě kotětem a rázem se rozutekli. Kotě bylo samý pupínek a mazlilo se se stromem, aby to přestalo pálit. Brouk už byl na odchodu, když se k němu kotě otočilo a řeklo přítulně: "vy jste ale hodné broučisko. Nejste potulné?" "Já a potulné broučisko?" zasmál se brouk srdečně, "copak ty nevíš, že jsem pořád doma a s nikým většinou nemluvím?" "Ne, to jsem nevěděl, já nejsem místní kocourek, víte?" "Možná budu potulnej brouk, už mě to tady nějak nebaví." brouk při těch slovech hleděl kamsi na vzdálený roh plácku. Kdoví, snad se ho zmocnila dávná touha poznat kus světa. Nikdy nebyl ani na opačném rohu plácku. "Tak se měj, kotě, ale to ti povídám, už nebuď namyšlené, nebo si promluvím s psem." Na to se brouk otočil a vydal se směrem k opačnému rohu plácku. Kotě leželo na trávě a broukalo si: "brrr vrr, vrr brr, brr vrr řřř..."
 


Komentáře

1 ivik2 | 27. srpna 2013 v 23:22 | Reagovat

Krásná pohádka. A statečný a odvážný a spravedlivý brouček.

2 Anni | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 1:08 | Reagovat

Ano, ano, ano! Mě se také moc líbí! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama