Ten druhý

21. srpna 2013 v 22:57 | hádě řepné |  nitrospyt
Sněží už pátý den... a mě z toho nezebe? Proč by záblo, když vločky studí jen napohled, když stíny nasákly tolik zklamání a nemohou se plazit? Proč trhat mlžné opary nade mnou a nad tebou, stejně tě nezajímají. Jiskro, ztracená kdesi v popelu, bývala jsi jako šlehnutí bičem, tak prostá. Bývala jsi chladivý oheň, hořela jsi ledovou horečkou, za jedno s mízou stromů, s medem pampelišek, louka zářila jen pro tebe. Byli jsme v pohybu, věčné vábení jako křesání Měsíce nad rozlitou nocí, souživé sbíhání v jeden pramen pod vodopád bolestí, až zůstala tma a hluché ticho. Už mě nevnímáš, už mě neslyšíš, nebereš mě vpotas, jsem jen ten druhý. Jsem jen bublinka v pěně, odstín v bílé, trn na růži. Nic to nezmění, já nejsem a ty nevíš ani to, že nevíš. Jen splynout s pozadím, existovat jako možnost, vsáknout se a snít. A mlčet.
 


Komentáře

1 ivik2 | 26. srpna 2013 v 0:39 | Reagovat

hezky napsané ale smutné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama