Bylo/nebylo... ale bude

28. ledna 2013 v 21:25 | hádě řepné |  Deník

Před pár dny jsem měl narozeniny. Neubránil jsem se jistým úvahám… přece jen, když je vám 25 let, to už je něco… je to pěkná sumička, zdá se, že tady už straším dost dlouho. Jen si zkuste představit, kolik už jsem toho snědl… nebo kolikrát jsem řekl slovo kočka. (Zřejmě tak milionkrát jako ortodoxní kočkomil.) Kolik už jsem asi otevřel zavařovaček, kolikrát jsem lhal, kolikrát jsem někoho políbil… (bohužel je to reálné číslo v uzavřeném intervalu 30:50, což je žalostně málo.) Kolikrát jsem se popral? Naštěstí jen párkrát. Vždycky jsem byl extrémně mírumilovný člověk a když už jsem se v dětství tzv. popral, tak to vypadalo asi tak, že jsem toho druhého povalil na zem a sevřel ho, aby mi nemohl nic udělat. Kolikrát jsem byl v televizi? To náhodou asi šestkrát, jednou dokonce na jednom z finálových večerů Super star jako jeden z členů pěveckého sboru. Kolik jsem měl holek? Záleží, jak se to počítá, ale skutečné vztahy byly dva, jinak hromada nenaplněných lásek a tužeb, s nimiž se pojí celá jezera slz a ta jezera se plní týden co týden… Jednou přetečou a na všechny holky se vykašlu. Kolik dobrých skutků? Nevím, jestli mám být na sebe hodný nebo naštvaný… ale asi budu na sebe hodný. Je pravda, že jsem pomohl mnoha lidem a mnoho lidí potěšil. Vždycky, co si jen pamatuju, jsem byl láskyplná bytost, dělil jsem se o vše, co jsem měl, a, bohužel, vždy jsem dával víc, než jsem mohl, a pak jsem se dával po dlouhé temné večery dohromady. Moc hrdý na sebe ale nejsem, spíš se mi zdá, že jsem těch 25 let promarnil. Kolik už jsem měl velkolepých plánů… teď neplním ani takové závazky, jakože musím vyzvednout dopis z pošty… Ale ono se to ustálí, určitě najdu vůli dotahovat věci dokonce, k čemu bych tu jinak byl…
To byl výčet věcí minulých a teď, co budu dělat jinak? Musím toho spoustu změnit, hlavně přestat s věcmi, které mě ničí. Tady jsou:
1. Přestávám jíst sladkosti
2. Přestávám dávat automaticky lidem za pravdu.
3. Přestávám lhát sám sobě.
4. Přestávám se vnucovat.
5. Přestávám se vracet do minulosti.
6. Přestávám ponocovat.
7. Přestávám sám sebe trestat.
8. Přestávám být k sobě přehnaně přísný.
9. Přestávám automaticky vyplňovat očekávání druhých.
10. Přestávám potlačovat emoce.

A v čem pokračuji?
1. Pokračuji v odpouštění sobě i ostatním.
2. Pokračuji v naslouchání svým potřebám.
3. Pokračuji v osvobozování.
4. Pokračuji v pomáhání.
5. Pokračuji v přátelení s vílami a anděly.
6. Pokračuji v otevřeném mluvení o spiritualitě.
7. Pokračuji v navracení se k přírodě.
8. Pokračuji v uspořádávání hmotných povinností.
9. Pokračuji ve snění.
10. Pokračuji v projevování lásky.
Tak to je, do toho vkládám svoje naděje. Čtvrt století, to je milník, musím už některé hloupé věci odložit a do těch dobrých dát všechno.
unaveně váš
Luky
 


Komentáře

1 verča ze zlína | E-mail | 29. ledna 2013 v 16:06 | Reagovat

Ach, rozumím.. mám to taky tak. Vždycky si do deníku zapisuju nové a nové cíle, plány, přání..
Nu, jen s některými těmi tvými plány bych nesouhlasila, ale myslím, že jsi již slyšel o mých názorech (prazvláštních :)) dost a dost, tak se nebudu opakovat. ;)
Drž se!!

2 Liánek | Web | 29. ledna 2013 v 16:30 | Reagovat

Děkuji, Verčo. Přemýšlím, kteér moje plány by mohly být v neshodě s křesťanskou vírou, a nic mě nenapadlo. Povíš mi něco o tom?

3 verča ze zlína | E-mail | 29. ledna 2013 v 16:52 | Reagovat

Jen ty víly a andělé a vůbec celkově různé ty bytosti. Vím, můžeš namítnout, že jsou to přece "dobré bytosti"..

4 punerank | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 17:26 | Reagovat

Páni, to je výčet! řekla bych, že v takových úvahách seš dál, než já byla v pětadvaceti!
Leckteré z tvých přestávání by mi daly zabrat, ale jen snad sladkosti a ponocování... No asi i k tomu plnění očekávání druhých a potlačování emocí bych měla z minulosti co říct:)
Pokud člověk vidí nebo chápe smysl, půjde mu začít nebo přestat s ledasčím, je-li to ale jen pouhej úkol, nefunguje to. to ale asi nebude tvůj případ!
Na víly nevěřím, já si zas příliš povídám s tygrama - at jsou plyšoví nebo někde v zoo! Zatím to ale zvládám:)
Opožděně přeju všechno nej k narozkám, já je měla devátýho a ještě dneska přišel poštou dárek. jenže zrovna ty tebou odsouvané sladkosti. až přijdeš na to, jak nad něma vyhrát, dej mi vědět! já po nich netloustnu, ale stejně jich občas jím moc!
Nevím úplně jistě, jestli se náhodou neznáme - pamatuješ na školení pro t-mobile v "D+S"
Markéta

5 Liánek | Web | 29. ledna 2013 v 17:55 | Reagovat

[3]: Ahaa, děkuji za vysvětlení, Verčo.
[4]: No tohle :D To jsem netušil, že mi sem někdo takový chodí. Tuším, že na tom školení byla Markéta, ale bohužel si hned nevzpomenu... Můžeš se mi nějak připomenout?:)

6 punerank | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 18:30 | Reagovat

Snadno - byli jsme tam spolu s Davidem a vyhodili nás ze školení jako prvniii:))) své dlouhé vlasy jsem tam občas někomu za sebou nabídla jako vodítko, ale možná to tebe nepotkalo:) Taky si vzpomínám jen trochu a nebyla jsem si jistá. k tobě na blog mě navedla Verča ze Zlína! On je koukám svět malej!
Nedá mi pokoj to ponocování - jestli to jde úplně potlačit a změnit režim nebo nám je to prostě daný. tuším že ti to spíš překáží kvůli práci. a taky noci jsou někdy temnější než den, kór kddyž všichni kolem spí. ale když si mám vybrat, rozumím víc nocím než dnům.

7 David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 20:21 | Reagovat

Zdar Lukáši, píšeš teda neuvěřitelně hezky, ale hlavně jsi k sobě i k čtenářům upřímný. Toho si nesmírně vážím, protože takových lidí je málo. Věřím, že veškerou svou snahu o sebezdokonalení míníš naprosto vážně. Proto ti zkusím dát jednu radu.
I já jsem se léta snažil experimentovat podle příruček tipu Help your self. Jedno ti můžu říct zcela jistě. Nefunguje to! Jsem křesťan, což samozřejmě neznamená, že bych byl dokonalejší, než kdokoli jiný. Pokřtěný jsem už dvacet let, ale teprve v posledních letech chápu, že lepším se člověk nikdy nestane, pokud ho nepromění sám pán Ježíš. V každém ze svých ušlechtilých předsevzetí jsem selhával, ať už jsem se snažil o autosugestivní změny myšlení, o cílenou filtraci myšlenek, pozitivní zaměření a cokoli dalšího. Ze své zkušenosti můžu tvrdit, že to jediné, co tě opravdu dokáže proměnit, je poznání, že Bůh - tedy ten, který vládne vesmíru, tě má ohromně moc rád. Má tě rád takového, jaký jsi! Neposuzuje lidi podle jejich kvalit, protože ve srovnání s ním by stejně nikdo z nás neobstál. Má tě rád, protože tě stvořil. Jeho láska je bezvýhradná. Když poznáš tohle, uvědomíš si, jak obrovskou cenu máš. Jsi jedinečný mezi sedmi miliardami lidí! A Bůh si nesmírně přeje, aby tvůj život byl všestranně dokonalý. Jenže nám lidem dává svobodu. Pokud se snažíme zlepšit sami sebe, On nám do toho nezasahuje. On ví, že dřív nebo později selžeme a je připravený nám pomoct kdykoli, když ho zavoláme. I já se pořád jen učím dávat víc a víc prostoru ve svém životě Bohu. Aby On mohl provádět změny, aby mě vedl a učil mě plnohodnotně žít.
No, těžko popsat v komentáři, jak úžasný Bůh je a co všechno má připraveno pro každého, kdo o to stojí. Trvalo mi léta, než jsem poznal, jak osobně Bůh přistupuje k člověku, jak má rád nejen lidi, jako celek, ale každého z nás zvlášť. Moc ti přeju, abys tohle brzy poznal!!!

8 Liánek | Web | 30. ledna 2013 v 0:13 | Reagovat

[6]: Markétko, myslím, že si už začínám vzpomínat. Neodešli jste s Davidem, když jste se v něčem nepohodli s organizátory, možná, jak po nás chtěli, abychom pracovali pro O2? David Bachmann, to mi hrozně něco připomíná... to je tvůj David? Moc ti děkuju za všechna ocenění. :) Pokud jde o ponocování, mně by to vlastně vůbec nevadilo, máš pravdu, ž emi to překáží v práci, jsem pak nepoužitelný. :D Mně se v noci chce dělat všechny možné příjemné věci. :D Myslím pochopitelně psaní, poslouchání filmů, čtení, meditace, i vaření... Nevím, co sjem to za tvora, že v noci ožívám... ode dávna jsem měl hrozný problém ráno vstávat... Jen kvůli Evulince jsem byl ochotný vstávat o půl čtvrté ráno :D To jen dokládá, čeho jsem schopen pro lásku. Ale je jinak pravda, že ani mým očím nedělá dobře nepravidelný režim... Jenže já mám pocit, že snad umřu nudou, když mám jít spát brzy... Ještě napíšu, když mě něco napadne.
[7]: Davide, z celého srdce ti děkuji za upřímné přání pomoct mi. Já boha vnímám svým způsobem, to vlastně každý... ale chci říct, že i když nejsem křesťan a v mnohém se moje názory liší, cítíme něco podobně, a sice tu všeobjímající lásku, kterou si nejen zaslouží, ale už má každý z nás, každičký tvor, jednoduše všechno, co je. Vím, že ono přejemné předivo, nekonečně prázdná plnost života je tvůrcem všeho a ochotně pečuje o všechna semínka, která zasadila. Pomoc je tu a to vždy, to dobře cítím v posledních měsících, kdy pozoruji, jak mě cosi nenápadného vede za ruku přímo k nejbližšímu východu z bludiště. Dalo by se o tom povídat dlouze a přitom to nikdy nevyjádříme přesně. chci jen říct, že rozumím a přes všechny rozdíly přijímám.

9 Amelie | Web | 30. ledna 2013 v 0:28 | Reagovat

Moc hezky napsané. Gratuluji k narozeninám.

10 punerank | E-mail | Web | 30. ledna 2013 v 0:43 | Reagovat

[8]:
Jojo Luki, máš pravdu! Když ses nám představoval, hned jsem na tebe vybafla, jestli jseš stejnej Lukáš, co nám nedávno prodal na inzerát batoh! No mám dost:)))
O půl čtvrtý bych nevstala ale usínat jsem ochotná i později:)
komentář Davidův a tvou reakci se neodvažuju ani rušit:)
Jsem moc ráda, že se ti daří, že nám Verča ze Zlína objevila tvůj blog:)
tuším v úplně prvním článku jsi někde psal něco o mailu a facebooku, nikde jsem ale zmíněný kontakty neviděla.
A ještě odskočím - ty trochu něco vidíš? zapomněla jsem to:)

11 Liánek | Web | 30. ledna 2013 v 0:56 | Reagovat

[8]: Jo a to jsem úplně zapomněl... Ty se znáš s Verčou ze Zlína? :O Jak je tohle možné? :D Čas od času už sám sebe přesvědčím, že mě nic nepřekvapí, a pak to přijde... a žasnu, co všechno je možné. Už nevím, kdo mi to řekl, že bych se divil, kdo všechno můj blog čte... Je to pravda, koukám. :) Já celou dobu žiju v domění, že tu někde mám na sebe kontakty, ale asi ne, musím to napravit. Můj Facebook je: http://facebook.com/lukas.vamos/. Telefon najdeš tam, když si mě přidáš, a nebo napiš na lukas.vamos@gmail.com. Vidím jen světlo a stíny. :)

12 punerank | E-mail | Web | 30. ledna 2013 v 1:35 | Reagovat

[11]:
S Verčou ze Zlína se známe jen trošičku, z blogů, ale ráda to jednou napravím a obejmu ji doopravdy, až se potkáme, přirostla mi k srdci!
Zato známe s Davidem osobně Amélii, kterou jsi zřejmě prováděl na neviditelné a zrovna ti jako hurikán proletěla blogem! žasnu, jak ta potvora rychle čte! kontakty jsem zaregistrovala, díky!
Vidíš, svět je malej a překvápek spousta!

13 Amelie | Web | 30. ledna 2013 v 3:10 | Reagovat

[12]: "potvora"? Já a POTVORA? Doufám, že to bylo psáno s láskou:-) Když tady se nejde nezastavit a nečíst...strávila bych tu klidně celý den...ale měla bych taky občas spát.

14 Liánek | Web | 30. ledna 2013 v 3:34 | Reagovat

[12]: Milá Amelie, já dnes v noci žasnu. Stále jsem se divil, proč mi maily s komentáři přibývají málem geometrickou řadou, celou dobu jsem je hledal jen u nejnovějšího článku a ony zatím přibývaly všude. Jsem ti vděčný za tolik komentářů, za tolik milých slov. Přiměla jsi mě k tomu, abych si začal číst celý svůj blog od začátku, abych se podíval, co jsem to vlastně všechno napsal. Co je ale naprosto báječné, že jsi byla na mojí prohlídce na Neviditelné výstavě. Pokud si dobře pamatuji, kromě Elišky jsi u nás byla i s třináctiletou Šárkou, která si vypůjčila plyšáčka, aby jí chránil a dodával odvahu. Často jsem na vás vzpomínal a vyprávěl jsem o vás každému, kdo mě byl ochoten poslouchat. O to víc mě pak potěšil Eliščin komentář. Moc jsem si přál nějak se s ní skontaktovat... a najednou mi blog prohlíží její maminka. :D Ale prosím tě, jak jsi tedy mohla objevit můj blog, když nemáš odkaz ode mě? To mě moc zajímá. Na Facebooku mě najdeš tady: http://facebook.com/lukas.vamos/. Těším se. :)

15 Neriah | 30. ledna 2013 v 9:00 | Reagovat

Jsem moc ráda za objevení tvého blogu (Verčo ze Zlína, díky za odkaz na blogu u Punerank). :-)
MOc se mi líbí tvoje psaní, tak se tu na čas zabydlím a počtu si...
Ten svět je vážně malý - podle jména tě znám, i když ty mě asi ne :-)))
No a k článku:
Podle spousty věcí bych se taky měla řídit, jen by mi to prospělo... Sladkostí bych se teda nevzdala nikdy, a bez ponocování by to taky nešlo. Ale přestat potlačovat emoce a neplnit očekávání druhých... Nad tím bych se měla zamyslet a začít s tím něco dělat.

16 verča ze zlína | E-mail | 30. ledna 2013 v 15:22 | Reagovat

[15]:Moc mě těší, že jste se tak pěkně našli! :)
Ještě tu chybí psycholožka Veroun a už tu bude celé naše blogové osazenstvo!! ;))

17 Amelie | Web | 30. ledna 2013 v 20:34 | Reagovat

[14]: Ahoj Luky. Ano, byla jsem tam s Eliškou i se Šárkou. Šárka si půjčila v nějaké místnosti plyšáka, máš super paměť:-) Bylo to super, pořád na výstavu a potažmo i na Tebe, vzpomínáme. Narazila jsem na zmínku o tobě u mých přátel - Davida Bachmana i u Markétky Punerank:-)

18 Verča | E-mail | 30. ledna 2013 v 21:34 | Reagovat

[16]:Už nechybí.:-D
Nazdar Luky, děkuju za možnost nahlédnout do světa dalšího zajímavýho človíčka. Taky mě baví poznávat noví lidi, jejich vnímání světa, objímat je a vzájemně se popichovat.:-) Lidi jsou prostě fain a kdo tomu nevěří, tak ať už přestane čučet na televizní noviny.:-D
K článku: se sladkostma bych to taky neměla přehánět (na mysl jí vytanula vzpomínka, jak před chvilkou sežrala půl balíčku sušenek), ale zas tak moc to neřeším. Potlačování emocí, touto chorobou jsem kdysi taky trpěla.:-) Bylo to proto, abych se zavděčila svýmu okolí. Naštěstí jsem pochopila, že zavděčit se všem nikdy nemůžeme a nasazování nejrůznějších masek nás přivede tak akorát do blázince či nemocnicce. Anebo ještě k psychologovi, což není zas tak špatný (jestli tu psychologii vystuduju, o čemž vzhledem k mé dnešní nechuti se učit na zítřejší těžkou zkoušku fakt pochybuji, tak se klienti budou hodit:-D). Takže tím chci říct: buďme sami sebou, protože jinak to ani nejde, i když si myslíme, že jde.
No a ponocování se vzdávat nechci. Miluju noc. Jakmile se přehoupne půlnoc, mám najednou spoustu energie a když jsem zrovna doma na vesnici, mám i šílenou chuť jít se projít. Zatím jsem na delší prochajdy ale děsnej srab.:-D
Měj se krásně a díky, Veru, žes dala Punerank tak skvělej typ.:-)

19 punerank | E-mail | Web | 30. ledna 2013 v 22:02 | Reagovat

[16]:  Aaaaaaaaaaaaaa,
Verčo Zlínská, máš u mě plus, za toho psycholožku Verouna! Ona si to oslovení jednak zaslouží a potom, aspoň si ji tak odlyšíme!
Jinak chudák Lukáš, jak jsme se tu na něj vrhli:)

20 verča ze zlína (verinka) | E-mail | 30. ledna 2013 v 22:18 | Reagovat

[18]: Nazdáár! :)Teď se to ale bude plést! Ty jsi Verča a já jsem kdo? ;) Víš co, Luky, budu odteď verinka, ať v tom nemáš guláš, stejně jsem tak zvyklejší.

ps Snad se nezlobíš za toho Verouna, to jsem četla u Punerank a moc mě to pobavilo..

[19]: No právě, chudák...netuší, jaké tři divoženky mu sem vtrhly!! ;)
ps otázka mimo téma- jak se vám daří dělat ty obrázkové smajlíky? Co mám zmáčknout, aby se mi taky zobrazil takový krásný smajlík?? :)

21 Neriah | 30. ledna 2013 v 22:50 | Reagovat

[18]: Ha, já věděla, že taky neodoláš a zavítáš sem. Ale musím se přiznat, že už jsem začínala vymýšlet, jak tě nenápadně přinutit, kdyby ses tu neobjevovala. :-) Na tu zkoušku se hezky uč, nezapomínej, že přece chci být tou tvojí první pacientkou. :D NO, vážně chudák Luky, až to bude číst... :)

22 Verča | E-mail | 30. ledna 2013 v 23:03 | Reagovat

[19]: Chudák? Kromě tygra mu sem přišlo pět ženských, tak co by si stěžoval? A že jsou některé z nich... ehm... trochu trhlé? No co, všechno nemůže být dokonalý.:-D

[20]: Neboj, na tebe se nezlobím a s Punerankem bumerangem si to někdy vyřídím osobně. Ha há, už se na to těším. Jo a původně ta přezdívka byla Veroun Beroun.:-D

[21]: No zrovna ty mi něco vykládej o donucovacích taktikách. Donutila jsi mě sem zajít aniž bys napsala jediný písmenko. Jak to děláš?
Uč se? Hm, to mi vzhledem k mailům, které mi chodí, když zareagujete na můj koment, přijde jaksi nemožný... ne, nesmyslný... ba přímo ujetý.:-D

23 Amelie | Web | 30. ledna 2013 v 23:59 | Reagovat

[18]: Přesně tak: být sám sebou - to je to nejdůležitjší. Můj manžel žil maskami - různé druhy, pro každého jinou a já ho nepoznávala. Po 17 letech mě ty lži a přetvářka přestaly bavit a manželství končí rozvodem. Hurá, jsme 4 měsíce sami, jen děti, zvířata a já a je nám líp.
A pozor: první pacientkou budu já:-P

24 punerank | E-mail | Web | 31. ledna 2013 v 0:46 | Reagovat

[20]:  Jistě, už se na to vyřizování těším, Berounku! Verinka a Beroun se dobře rozlyšujou. když já jsem holka punerank, ty můžeš být holka beroun. no to je fakt hlubokomyslná reakce. hlavně že proberu tvou mailovou schránečku!!!

25 Liánek | Web | 6. února 2013 v 19:10 | Reagovat

[15]: Milá Neriah, moc mě těší, že se tu zabydluješ. Chovej se tu jako doma, v ledničce si vem, co chceš, jen mi tu nedrob. :D Punerank mi tě maličko práskla... Já tě taky znám. :) Chodili jsme spolu na sbor, že? Na Hradčanech... párkrát jsme spolu chvilku mluvili, mám tě ve všech vzpomínkách spojenou s Lenkou... vždycky se o vás mluvilo jako o Lence a Evě. Jak si matně vzpomínám, měla jsi milý hlas. Moc by mě zajímalo, jak se máš a co teď děláš. Nechtěla bys taky napsat? Jinak sladkosti jsem dnes musel tvrdě zavrhnout... Zjistil jsem, že moje váha je alarmující a rozhodně s tím musím něco dělat... není zbytí. Tak si ty sladkosti užívej i za mě a až budeš ponocovat, napiš povídku a nebo napiš mně. :)

26 Liánek | Web | 6. února 2013 v 19:34 | Reagovat

[18]:

[18]: Ahoj, verounský Beroune :D Verča je moje oblíbené jméno, krásně červené. Potěšilo mě, že studuješ psychologii... Já se zrovna horko těžko rozhoduju, jeslti ji mám příští rok studovat. Mám strach, že tím nějak... přijdu o svoje duchovní poznatky a zvláštní vnímání energií. Bojím se, že moje názory jsou v rozprou s psychologií. Když jsem zkoušel číst nějaké psychologické knihy, myslel jsem, že se z nich zblázním... tolik zbytečných termínů, tolik suché "vědy", když se člověk rozebírá jako stroj na šroubky a součástky... Psychologii bych studoval spší proto, abych měl nějaký papír, že něco umím... Jinak mě vždy provázel duchovní svět. Jak se má člověk rozhodnout, co studovat... S tím zavděčováním se druhým máš naprostou pravdu, stejně jako se vším ostatním, co jsi napsala. Dodal bych k tomu, že nám v dětství bylo jasně naznačeno, že pokud se chováme podle toho, jak se od nás očekává, jsme hodná holčička nebo hodný chlapeček, jinak zlobíme a musíme si jít kleknout. Přesně jsi popsala moje noční úlety. :D Celý den jsem jako mátoha, ale jak padne půlnoc, to jsem najendou plný elánu a mám chuť třeba celou noc psát a nebo se procházet ztichlým zprůzračnělým městem. Člověk by se až divil, jak může být město v noci nádherné...

27 Liánek | Web | 6. února 2013 v 19:50 | Reagovat

[20]: Verinko, co ty jsi to za dobrou duši? :) Já jsem se nestačil divit, kolik tu mám najednou komentářů a čtenářů... A za tím koukám asi stojíš ty, když lákáš lidi na můj blog. :) Děkuju. Jinak... kdepak chudák, šťastlivec :) Akorád se mi nějak nepovedlo na všechno hned odpovědět.

28 Liánek | Web | 6. února 2013 v 19:57 | Reagovat

[22]:Máš pravdu, Verčo, pět ženských... aspoň tady jsem obklopený ženami. :D JA pokud jde o tu trhlost... právě moji čtenáři vědí asi nejlíp, že jsem trhlost sama. :) A vrána k vráně sedá... takže vás tu vítám, milé ujeté trhlice.

29 verinka | E-mail | 6. února 2013 v 20:45 | Reagovat

už jsem se lekla, že jsme tě dočista vyděsily!! ;)
To ne já, to On..:)) věděl, že jsem dlouho dlooooouho četla tvůj blog a cítila z něj smutek a nevěděla jsem, co dělat- až mi vnukl nápad, vždyť přeci punerank je z Prahy a tak se třeba znáte (nebo poznáte..) pak už to šlo jako po másle.
S tou psychologií, cos psal Verče, souhlasím... také se bojím studia psychologie.

30 Liánek | Web | 6. února 2013 v 21:51 | Reagovat

Jéé, ty jsi hodná :) To mě nenapadlo.

31 Verča | E-mail | 6. února 2013 v 23:14 | Reagovat

Psychologie se netřeba bát. Něco se naučíte, odpapouškujete to zkoušejícímu a pak hurá, letí to z hlavy pryč.:-D Doufám, že až /jestli vystuduju, nebude tento koment číst žádný z mých klientů.:-D
Ne vážně: spousta věcí tam taky nechápu nebo prostě nejsou blízký mýmu vnímání světa, ale neřeším to. Na začátku zkouškovýho jsem s tím sice chtěla seknout - furt jen něco šprtat a pak to slepě přednášet, ale nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala. Každý máme dle mého názoru nějaký místto v životě /poslání a pokud děláme to co máme, životní energie k nám přijde sama.
A teď už končím s filosofováním a jdu zlikvidovat i ten poslední zbytek sušenek, co tu mám.:-D

32 verinka | E-mail | 7. února 2013 v 21:08 | Reagovat

[31]:tos napsala pěkně, s tou psychologií. Asi to teda není moje poslání..no, asi určitě. :)

33 Neriah | 8. února 2013 v 18:59 | Reagovat

[25]: A já už se bála, že jsme tě všichni těma komentářema vyděsili. :-) Jojo, na sbor jsme spolu chodili, ale moc si upřímně nepamatuju, že bychom spolu někdy mluvili. Já si doposud myslela, že jsem byla dost nenápadná a moc lidí ani nejevilo zájem si se mnou povídat. Milý hlas? Nepřiváděj mě do rozpaků :-) Když se slyším na nahrávce, tak trpím :)
A napíšu ti moc ráda...

34 Tereza | E-mail | Web | 13. února 2013 v 19:50 | Reagovat

Ahoj Luky, máš pěkný blog. Přeju dodatečně k narozeninám vše nej, ať si postupně splníš všechna vypsaná přání.Všimni si, že píšu "ať si splníš", ne ať se Ti splní, protože, jak známo, každý do značné míry svého štěstí strůjce...:) Mimochodem, děláš skvěle svoji práci, děkuju za dnešní zážitek. Moc dobře se mi s tebou povídalo, uplynulo to až moc rychle, takže bych klidně někdy někde na kafi pokračovala...:)

35 Lucie | E-mail | 1. dubna 2013 v 19:41 | Reagovat

Myslím Luky,že Ty můžeš být na sebe velmi pyšný,Tvé články na blogu se čtou jako pohádka,tolik upřímných slov vycházejících ze srdíčka.Je vidět,že jsi velmi citlivý a šíříž kolem sebe obrovskou pohodu a lásku. Moc děkuji, že jsem Tě mpoznala a doufám, že se s tebou ještě uvidím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama